Pustinou se jezdec žene
Noha nohu sotva stíhá
Za ním leží celý život
A sním i jeho tíha

Pustinou se jezdec žene
Čůrky potu se proudem slejvaj
Po hřívě i pod kloboukem
Všechnu špínu co byla smejvaj

Krajinou ten jezdec pádí
Mimo cesty mimo stezky
Po těch chodil vždycky před tím
A nebylo to vůbec hezký

Pádí co mu síly stačí
Nekouká se kolem sebe
Je mu jedno co ho čeká
hlavně když má nad hlavou nebe

Pustinou se jezdec žene
Noha nohu sotva stíhá
Za ním leží celý život
A sním i jeho tíha

Pádí co mu síly stačí
Nekouká se kolem sebe
Je mu jedno co ho čeká
Hlavně když už nepotká tebe

Utíká před vším co bylo
Přede všemi, které znal
Hodlá zmizet z toho světa,
Který ho tak na hůl vzal

Myslí, že když takhle zmizí
Vše se snadno napraví,
Jenže sám sebe se nikdy nezbaví!